Praní špinavých peněz z hrubé nedbalosti prostřednictvím tzv. balíčkových/finančních agentů

ROZSUDEK Z TRESTNÍHO PRÁVA

– pramen: juris.de –

Corinna Reckmann, jurisPR-StrafR 16/2016 Anm. 2

(OLG Karlsruhe, rozsudek ze dne 07. června 2016 – 2 (5) Ss 156/16, 2 (5) Ss 156/16 – AK 53/16 –, juris) (Reckmann, jurisPR-StrafR 16/2016 Anm. 2)

Praní špinavých peněz z hrubé nedbalosti prostřednictvím tzv. balíčkových/finančních agentů
OLG Karlsruhe 2. trestní senát, rozsudek ze dne 07.06.2016 – 2 (5) Ss 156/16 – AK 53/16

Situace, která je zas a znovu aktuální a bohužel vede často k trestněprávně relevantnímu jednání z hrubé nedbalosti („balíčkový agent – skutkový stav“):

Takto jsou nabíráni lidé hledající práci např. přes online pracovní portály nebo (často ruské) chatovací platformy jako tzv. „balíčkový agent“ (také označováni „agent zboží“, „manažer zboží“ nebo „manažer kvality pro doručování“), kdy tito dostávají za úkol balíčky, které jim byly zaslány zdokumentovat, znovu zabalit, opatřit novou etiketou a dále přeposlat. Jako důvod takového jednání se kromě jiného zmiňuje úspora poštovného. Nabídky působí na první pohled seriózně, protože pracují s věrohodně působícími pracovními smlouvami nebo profesionálně vytvořeným logem společnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že dohodnutá odměna se pohybuje mezi 20 a 40 Euro za balíček, zdá se tento způsob vedlejšího příjmu pro mnoho lidí hledajících práci jako velmi lukrativní.

Ve skutečnosti se ovšem jedná, co se týče obsahu balíčků, o podvodem získané zboží. Zločinci (často skupiny) takto na internetových obchodech objednají pod falešnou identitou (např. stejnou, jaká je poté použita pro „pracovní smlouvu“) balíčkového agenta a s protiprávně získanými čísly kreditních karet elektro příslušenství, software, nebo i oblečení. Jako doručovací adresu udají adresu najatého „balíčkového agenta“, který zboží poté – nejprve nic netušíce – přepošle zločincům do zahraničí. Z části je v tomto procesu zapojeno více „balíčkových agentů“ za sebou, aby byla ještě více zastřena cesta doručení zboží. Ke skutečnému vyplacení mzdy „balíčkových agentů“ ve většině případů nedojde, což jim po nějakém čase začne být podezřelé.

V projednávaném případě došel Vrchní zemský soud (Oberlandgericht) v Karlsruhe k závěru, že se zřetelem k okolnostem – zejména v jejich souhrnu – musel být původ zásilek balíčků z podvodného jednání (objektivně) znám a závěr tak indikuje individuální jednání v hrubé nedbalosti. Jinými slovy: pachatelk měl a musel být schopen poznat, že bude zapleten do zločineckých machinací nebo, že do nich zapleten již je. Z toho by vyplývala sankce podle ust. § 261 odst. 5 trestního zákoníku – text zákona (v němčině): http://dejure.org/gesetze/StGB/261.html.

Kritéria, která jsou používána ke stanovení hrubé nedbalosti, je třeba vyvodit zejména z podobných „případů finančních agentů“. V těchto případech najímají lidé stojící v pozadí tzv. finanční agenty, kteří těmto za odměnu poskytnou své vlastní bankovní spojení. Lidé v pozadí poté provádí transfery peněz na účet „finančního agenta“ a tyto přeposílají na – často v cizině se nacházející – bankovní účty nebo peníze finanční agenti vyberou v hotovosti, aby je poté přenechali jinému. Peníze ovšem pocházejí z cizích bankovních účtů, jejichž přístupové údaje a hesla byly získány nepoctivým a protiprávním způsobem (Floeth, NZWiSt 2015, 196, 196 f.).

Náš tip:

Hodláte-li reagovat na lukrativní nabídku práce (zpravidla inzertní), která vykazuje podobnosti s uvedenými případy, obraťte se prosím neprodleně na nejbližší policejní služebnu nebo konzultujte situaci s advokátem a popište mu Váš záměr a případně Vaše podezření.